Dětské spánkové návyky a cykly jsou individuální. Hned zkraje našeho článku bychom proto rádi upozornili, že nejde o vytvoření odborného a univerzálního návodu, který bude fungovat v každé rodině. Jde spíše o pár pečlivě posbíraných tipů a triků, které můžete vyzkoušet, pokud s vámi vaše dítko spí v manželské posteli a vy byste ho rádi přesunuli do vlastní postýlky.
Jak naučit roční dítě, aby spalo v postýlce
Nejlepší věk, ve kterém můžete dítě začít učit spát ve vlastní v postýlce, je do jednoho roku. Podobně jako se vším ostatním, i zde platí jedno pravidlo. Čím dříve začnete, tím lépe. Děti si velmi rychle vytvářejí zvyky, které je následně velmi těžké je odnaučit. Pokud začnete s učením spánku v postýlce hned od narození, nemusíte to řešit později. Při nočním vstávání a kojení však maminka musí pokaždé vstát a jít k postýlce, což je zase nevýhoda oproti tomu, když miminko leží hned vedle ní. Každý přístup má pochopitelně svá pro a proti.
Drobné změny návyků
Počítejme tedy s tím, že dítě spí s vámi a chcete to změnit. Zásadní je naučit ho v postýlce usínat. Nejprve můžete postýlku jen přisunout blíže k posteli. Druhou noc můžete dítě před spaním do postýlky uložit, aby si tam pár minut hrálo, než se například převléknete do pyžama. Další noc můžete dítěti zkusit říct, aby si tam lehlo a vy můžete zatím ležet v jeho těsné blízkosti na manželské posteli. Takovými malými krůčky se postupně dopracujete až k vytouženému cíli.
První dny to bez křiku nepůjde
V předchozím odstavci to znělo jednoduše, že? Realita však bude jiná a bez dětského pláče to neprojde. „Nechat dítě vyplakat“ je princip, který už odsoudila spousta psychologů. Pláč může být i váš pomocník – dítě ale musí vědět, že na jeho volání odpovíte. Poprvé ho nechte plakat minutu. Podruhé dvě minuty a čas neustále prodlužujte. Dítě pochopí, že se nic neděje, že je v bezpečí a že přijdete, když vás volá. Jakmile se s postýlkou „smíří“, pláč velmi rychle zmizí.
Jak dlouho trvá celý proces
Délka trvání je opět velmi individuální. Může to trvat pár dní, ale i celý měsíc. Důležité je, abyste dítě zbytečně nestresovali a dali mu vždy dostatek času na adaptaci. Podobný přístup lékaři doporučují i v případě odstavování dětí od kojení nebo při následném přesunu dětské postýlky do vlastního pokojíčku.
Mini tipy na závěr
Nechte to na tatíncích. Matky jsou přece jen citlivější a děti už v takto útlém věku berou otce jako o něco větší autoritu. Když dítě neuposlechne maminku, která mu už pětkrát řekla, aby si lehlo a zkusilo usnout, pošlete do ložnice tatínka a třeba uvidíte, jak rychle v ložnici nastane ticho.